Seno
Seno musí tvořit hlavní složku stravy morčete ze dvou důvodů:
• je hlavním zdrojem vlákniny.
Vláknina je pro morče životně důležitá. Jsou 2 typy vlákniny – nestravitelná a stravitelná vláknina. Nestravitelná vláknina podporuje peristaltiku střev a chuť k jídlu a ze stravitelné vlákniny sestávají „papací“ bobky, které morče žere přímo z análního otvoru (tzv. koprofágie). Obojí vláknina pak udržuje ve střevech mikrobakteriologickou rovnováhu, a tím napomáhá předcházet zažívacím problémům.
• morče musí seno déle přežvykovat, čímž si obrušuje stoličky.
Proto musí mít morče seno celoživotně neomezeně k dispozici.
Při nákupu sena dáváme pozor, aby bylo seno suché, voňavé, zelené a bezprašné. Pokud je seno navlhlé, zatuchne a zpravidla začne plesnivět, přičemž plíseň může vyvolat těžká onemocnění, neboť produkuje zdraví škodlivé mykotoxiny (např. plíseň Aspergillus flavus produkuje jedovatý aflatoxin, který je rakovinotvorný a poškozuje játra a ledviny).
Nejvhodnější je luční nebo horské seno, protože je to směs různých druhů lučních trav a bylin.
Seno doma skladujeme v temnu a suchu a nejlépe v jutových pytlích, polypropylenových pytlích s průduchy, ve starých povlacích na polštáře a peřiny, případně v proutěných koších nebo podobných prodyšných nádobách. Ze sena se tak snadno vypaří přebytečná vlhkost a nedochází ke vzniku plísní.
Nejhodnotnější je seno z první senoseče, která bývá na konci května a v červnu. Toto seno je totiž hrubší a obsahuje tím pádem více vlákniny a živin než seno z druhé senoseče (otavy), která probíhá v létě. Obsah látek v seně je závislý na mnoha faktorech (např. obsahu bylin a trav), přesto však můžeme určit aspoň jeho přibližnou výživovou hodnotu – seno průměrně obsahuje 8 -16 % hrubých bílkovin, 22 - 35 % vlákniny, 3 - 5 % vápníku a 1 - 3 % fosforu.
Čerstvě usušené seno musíme před zkrmením nechat 6 týdnů odležet, protože, ačkoliv se nám zdá suché, probíhají v něm ještě biochemické procesy, které mohou u zvířat vyvolat těžké trávící problémy.
